Diferenciace klinických oborů, počet nových léčiv a rychlost, kterou k rozvoji dochází, vede k potřebě navázat na specializační vzdělávání klinických farmaceutů vzděláváním celoživotním.

Klinický farmaceut musí ovládat farmakoterapii a řešení lékových problémů vznikajících v kterémkoliv lékařském oboru – a to alespoň v základní rovině i v případě, že se danému oboru nevěnuje systematicky. Důvodem je zejména skutečnost, že v mnohých zdravotnických zařízeních je zatím počet klinických farmaceutů nedostatečný – specialista v oboru Klinická farmacie proto potřebuje být do jisté míry „univerzálním“ odborníkem na farmakoterapii.

Nicméně, stejně jako tomu bylo v předchozích letech v lékařských oborech, tak i v oboru Klinická farmacie bude muset postupně docházet k další diferenciaci a specializaci.

Systém klinickofarmaceutické péče je již nyní nastavován tak, aby každý klinický farmaceut úzce spolupracoval pouze s několika málo lékařskými obory – v těchto oborech pak musí mít hlubší znalosti farmakoterapie.